Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Techniky historického fotografického materiálu a jejich určení
Štěpánka Borýsková ; Libor Jůn ; Jan Švadlena ; Pavel Scheufler
Stěžejní částí předkládané metodiky je charakterizování základních identifikačních znaků historických fotografických technik zastoupených v českém prostředí ve sbírkách a fondech paměťových institucích. Cílem této metodiky je vytvoření metodické příručky pro identifikaci konkrétních historických fotografických technik jakožto nezbytného kroku pro adekvátní ochranu historických fotografií.
Plný text: Stáhnout plný textPDF
Fotodokumentace v akvaristice
KUTTELVAŠEROVÁ STUCHELOVÁ, Věra
Cílem této práce bylo shromáždit poznatky o problematice a metodice fotografování v akvaristice, popisy rozdílných přístupů při fotografování akvárií jako celku, interiéru nádrží, vodních rostlin, ukázkových druhů ryb a dalších akvarijních organismů včetně detailů. Hlavní částí práce bylo praktické ověření jednotlivých metod a postupů, vyhodnocení výsledků s doporučením nejvhodnějších technik pro fotografování akvarijních organismů v umělých laboratorních podmínkách. Použitá technika byla výhradně digitální fotografie s odůvodněním jejích výhod. Důraz byl kladen na způsoby osvětlování objektů a postupy jak zamezit vzniku optických a dalších vad technického charakteru, což je v akvaristické fotografii hlavní problematika.
Určování topografie povrchu po jejich přípravě nástrojem vysokorychlostní vodní paprsek technikami digitální fotografie
Janurová, E. ; Pustelník, J. ; Sitek, Libor ; Mádr, V. ; Hela, R. ; Hlaváč, L. M. ; Bodnárová, L.
Předmětem příspěvku je studium povrchů degradovaného materiálu po přípravě opravy provedené vysokorychlostním vodním paprskem, zejména pulzujícím. Byly stanoveny optimální parametry pro snímání a vyhodnocení povrchů před aplikací sanačních materiálů v pozemním stavitelství na modelových materiálech s uměle připravenými korodovanými vrstvami. Destrukční účinek vysokorychlostního vodního paprsku na betonech různé kvality a stupně korozního napadení byly studovány experimentálně i teoreticky. Provedené experimenty jsou zaměřeny na následné využití dosaženého poznání v praxi při rozpojování betonu při opravách konstrukcí v pozemním stavitelství, zejména napadených sírany, oxidem uhličitým, fázovými transformacemi vody (cyklické zmrazování a rozmrazování) a chemickými rozmrazovacími prostředky. Předložená práce je zaměřena na určení metodiky klasifikace degradovaných a upravených betonových povrchů.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.